Několik aktuálních poznámek ke COVID 19

Dovolím si coby internista několik aktuálních poznámek (k 17.10.2020) ke COVID 19:

  • COVID 19 je od „španělské“ chřipky před 100 lety zdaleka nejnebezpečnější infekční onemocnění, se kterým se svět setkal.
  • Základem správného přístupu k čemukoliv je odbornost. Po odstoupení mladičkého zcela nezkušeného právníka a jeho nahrazení odborným lékařem na ministerstvu zdravotnictví se situace teoreticky měla zlepšit. Určitá opatření novým ministrem sice byla zavedena, ale nejméně ta první, od kterých už uplynulo potřebných 10 dní, byla zcela neefektivní – nárůst onemocnění, hospitalizací i mrtvých je obrovský, dnes prakticky největší na světě. Číslo R přitom zásadně nepokleslo, takže lze očekávat další nepříznivý vývoj. Naprosto chybí jakákoliv informovanost laické i odborné veřejnosti – nevíme, kde a jak se nakazí nejvíc lidí. Jak může ministr v této situaci uvažovat o tom, že převezme státní vyznamenání (a prezident, že mu ho udělí) naprosto nechápu – snad pro to, že jsme aktuálně nejhorší na světě? Dosavadními opatřeními se pandemie zcela jistě nezvládne.
  • Určitý kolaps zdravotnictví je už dnes nevyhnutelný – nepochybně bude přetrvávat trend, že asi 4 % diagnostikovaných bude potřebovat hospitalizaci a asi 1 % z diagnostikovaných zemře. Ze včerejších dat 11 100 infikovaných to znamená, že za 1-2 týdny naroste počet hospitalizovaných každý den o 400 a zemřelých o 100, což je obrovský nárůst proti v průměru 300 zemřelých v ČR denně, a to bohužel není všem dnům konec, může být ještě hůř.
  • Nesmyslné je ve většině případů (snad s výjimkou autonehod) konstatování, že pacient zemře s Covidem – terminálně i pacient s infarktem či pneumonií zemře na fibrilaci komor, edém mozku apod., takže víceméně každé úmrtí s Covidem je třeba považovat za úmrtí na Covid.
  • Co tedy dělat?
    1. Určitě je třeba dodržovat 3R – roušky, rozestupy, ruce. Jsme sice národ Švejků a nosíme roušky ze záclon, ale 3R opatření samo o sobě zjevně nestačí. Zásadní tedy je stýkat se s co nejmenším počtem lidí co nejkratší dobu a mimo rodinu mít roušku. Ta sice nezabrání přenosu všech virů, ale sníží jejich množství (což prokazatelně funguje ve snížení závažnosti onemocnění) a zejména i mimovolně rozšíří odstupy lidí. Zajímavé je, že velmi nepříznivý průběh je všude na severní polokouli, i tam, kde jsou lidé disciplinovanější – počasí a návrat do škol určitě hraje zásadní roli.
    2. Pokud má mít chytrá karanténa smysl, určitě ji nejde dělat jako před 100 lety telefonováním z hygieny – současné zpoždění telefonátu je asi týden. Cestou může být E-rouška, ale to ji musí mít takřka každý, 6-8 milionů osob. U nás to patrně fungovat nebude, tak se to musí udělat v rámci výjimečného stavu násilně – na hraní si na demokracii v této souvislosti už není čas. Země, které to nekompromisní sledování zavedly (Taiwan, Jižní Korea, Singapur) jsou v pohodě na rozdíl od třeba Švédska, které má stále 5x víc mrtvých než ČR.
    3. Testování celé populace valný smysl nemá. Jediné, co může pomoci, je očkování. Rozpaky ve mně budí EU vakcína od Glaxa, která je plánovaná na účinnost 50% – to znamená, že není zamýšleno ochránit spolehlivě jednotlivce jako takového, ale „promořit“ polovinu celkové populace, což by s nějakými 5-10%, co infekci prodělali či ještě prodělají, mohlo stačit. V medicíně je přitom třeba chránit a léčit jednotlivce. Určitě bych se nevyhýbal jen z politických důvodů vakcínám z východu (Rusko, Čína), samozřejmě po prověření dat z jejich fáze 3 (zkoumání účinnosti i komplikací na desetitisících očkovaných). Žijeme v domnění, že v Číně „lezou po stromech“, ale z osobních zkušeností vím, že nic není pravdě vzdálenější – např. systému jejich rychlovlaků nebo sítím 5. generace se nic na světě ani neblíží.

doc. MUDr. Petr Svoboda, CSc. FRCS(T)

Další články

Other posts