Reakce na rozhovor doc. Tomáše Vymazala pro Deník N

Za nejkřiklavější omyly považujeme následující odpovědi (původní text  v tučné kurzívě):

covid, který si drtivá většina národa prodělala

Nikdo přesně neví, kolik lidí u nás prodělalo covid. Podle oficiálních statistik ho prodělalo v ČR k dnešnímu dni méně než 1,7 miliónu osob. Jistě jich bylo o něco více, ale neexistuje seriózní zdroj, který by podkládal tvrzení, že jde o „drtivou většinu“. Takováto nepodložená tvrzení přitom jsou vysoce riziková, protože mohou dát čtenářům falešný pocit, že už je populace promořena, a tedy není třeba nadále dodržovat protiepidemická opatření, očkovat se, atd.

vůbec nechápu, proč je slovo promořování považováno za něco nemravného, neslušného, nežádoucího. Naopak si myslím, že je to stejně legitimní nástroj k získávání protilátek jako nechat si to píchnout do ramene…

Strategie promoření je celosvětově považována za chybný přístup v boji s pandemií covidu-19. Samotné WHO ji považuje za neetickou, vědecky problematickou a způsobující obrovské a zbytečné ztráty na životech. Pod John Snow Memorandum, kritizující strategii promoření, se podepsaly organizace jako Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), Federation of American Scientists (FAS), European Public Health Association (EUPHA) a další a tisíce vědců z celého světa.

Promořování nás stálo zatím přes 30 000 mrtvých, zatímco z důvodu očkování u nás dosud nebylo spolehlivě prokázáno úmrtí žádné.

Velké množství studií ukazuje, že dlouhodobé komplikace po covidu se vyskytují u desítek procent dospělých i dětí, a to i u těch s lehkým či asymptomatickým průběhem. I z tohoto hlediska je tedy riziko prodělání nemoci zcela nesrovnatelné s rizikem očkování. Je tedy dosti těžké pochopit, jak se někdo může domnívat, že prodělání nemoci je stejně legitimní způsob zisku protilátek jako vakcinace.

Média…v počátku pandemie předvedla něco bezprecedentně strašného. Přinášela informace, které reálně děsily lidi. A ještě vytvářela obraz, že je u nás epidemie horší než kdekoliv jinde.

Podle počtu infikovaných, když nepočítáme státy pod 1 mil. obyvatel, jsme se 155 000 nakažených na milion obyvatel nejhorší na světě (jinak „až“ 4.). Co se týká zemřelých na milion obyvatel, jsme s 2 823 zemřelými na milion obyvatel nyní 4. nejhorší na světě.

Pořadí států podle počtu případů covid-19 na milion obyvatel. Česká Republika je čtvrtá nejhorší. Horší jsou jen malé státy Andorra, Černá Hora a Seychely. Zdroj: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Pořadí států podle počtu zemřelých na covid-19 na milion obyvatel. Česká Republika je čtvrtá nejhorší. Horší je jen Peru, Maďarsko a Bosna a Hercegovina. Zdroj: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Nejspolehlivějším parametrem jsou však počty tzv. „nadúmrtí“, tedy rozdíl úmrtí ve srovnání s předchozími lety. Když se nic neděje, tak jsou počty úmrtí poměrně stabilní a liší se v jednotkách procent. Zatímco některé země nedostatečně testují (a mají tedy podhodnocené počty případů na covid-19), či mají odlišné metodiky vykazování úmrtí na covid-19, tak počítání celkového počtu zemřelých je vůči těmto nedostatkům méně citlivé. Bohužel i z hlediska nadúmrtnosti, přepočítané na velikost populace, patří Česká republika k jedněm z nejhorších států na světě.

Počet nadúmrtí v době pandemie na 100 tisíc obyvatel (nepočítaje země s populací pod 100 tisíc obyvatel). Graf ukazuje 10 nejhorších zemí (ČR je 10. nejhorší). Analýza autorů The World Mortality Dataset. Zdroj: https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2021.01.27.21250604v3.full-text

Taktéž v nezávislé analýze nadúmrtí s mírně odlišnou metodikou byla ČR 9. nejhorší na světě a 2. nejhorší v rámci zemí s vysokými příjmy (počet nadúmrtí v době pandemie na 100 tisíc obyvatel).

Určitě tedy patříme v covidu k nejhorším a epidemie byla horší než takřka kdekoliv jinde, a to i přes to, že je v ČR vysoká kvalita zdravotní péče.

…Přitom když srovnáte data, ať už v rámci Evropy nebo z jiných zemí, vychází vám, že mortalita a počet nakažených versus nemocných lidí byly stejné…

Tvrzení, že pozorovaná mortalita byla v rámci různých zemí stejná je nepodložené a data nic takového rozhodně neukazují. Navíc je toto tvrzení poměrně irelevantní – i kdyby procentuální mortalita (či case fatality ratio) byla všude stejná, země se zásadně lišily počtem nakažených obyvatel, a tedy i počtem zemřelých.

(o průběhu epidemie) Ten průběh byl podobný všude, v celé Evropě. Takže pokud si myslíme, že jsme něco zásadně zvorali, zvorali to všichni napříč. A pokud si myslíme, že jsme něco zvládli, zvládli jsme to úplně stejně jako všichni okolo. Takže buď jsme všichni úplně marní, nebo všichni dobří, nebo je to prostě tím, že ten virus si v zásadě nenechá moc diktovat.  Protože opatření v jednotlivých zemích byla podobná jako tady nebo jiná. A průběh tam byl podobný, rozhodně nebyl jiný…

Názor, že průběh epidemie byl všude v Evropě podobný, by byl poměrně šokující i u laika. To, že se podobné neznalosti dopouští lékař, a to dokonce poradce ministerstva zdravotnictví, je pak naprosto neuvěřitelné. Například lze srovnat vývoj relativních nadúmrtí (tedy o kolik více procent osob zemřelo v daném období oproti průměru v letech 2015-2019):

Tedy: ČR – skoro žádné zvýšení na jaře, silná trojvlnovka na podzim; UK – velká vlna na jaře, jedna menší vlna na podzim; Německo – malá vlna na jaře, jedna vlna (výrazně menší než v ČR) na podzim; Finsko – celkově velmi nízký nárůst nadúmrtí, žádná výrazná vlna. Jak může někdo takto odlišné křivky považovat za podobné?

Vznikla skupina lidí, která analyzuje zhruba 4000 listů o prohlídce zemřelých. Tvoří ji asi deset lidí, mně prošlo rukama 400 listů. Vypadá to, že na covid umřelo zhruba 70 procent z těch, kdo jsou vykazovaní v oficiálních statistikách jako oběti covidu

Jak může skupina lidí, kteří pacienta vůbec neviděli, opravovat stejně kvalifikované lékaře, kteří je ošetřovali? To si myslí, že všichni ostatní jsou hlupáci? Celý tento projekt je naprostý nesmysl, když noví hodnotitelé nemají nové údaje. Taky prohlédnout pečlivě dokumentaci pacienta trvá řadu hodin. Kde vzal pan docent možná 1-2 000 hodin při 400 chorobopisech (tedy skoro rok na plný úvazek) na tuto zbytečnou a nesmyslnou práci při svém vytížení? Jak má skupina ošetřenu situaci, kdy zemřelý nebyl testován na covid a zemře doma? Praktický lékař do listu o prohlídce zemřelého napíše některou z diagnóz, pro kterou se pacient léčil, třeba ICHS, ale v mnoha případech jistě šlo o úmrtí na covid. Celosvětově je uznáváno, že jediný spolehlivý údaj jsou nadúmrtí (excess mortality), který zahrnuje všechna úmrtí nezávisle na jejich příčině. Tento ukazatel je běžně užívaný v demografii a epidemiologii a jeho výhodou je, že se zcela vyhýbá tahanicím o to, zdali někdo zemřel na covid, či s covidem.

…přežili jsme to. Zdravotnický systém, zdravotníci i veřejnost to dali.…

No jak kdo, pan docent to přežil, ale těch 30 000+ mrtvých tedy moc ne. Skoro každý z nás patrně zná někoho, kdo tady mohl být ještě 20 let. Zdravotníci to určitě dali, ale jeden čas to bylo na hraně, pacienti nejen z Karlovarska se převáželi po celé republice, možná to tak vypadalo v Motole, ale určitě by s tím nesouhlasili v Karlových Varech nebo Sokolově. Veřejnost to naopak podle výsledku nedala vůbec. Odmítači roušek či očkování se vyskytovali po celém světě, ale jejich aktivita u nás byla i díky podobným zavádějícím článkům, neobyčejně vysoká.

Závěrem musíme říci, že jsme, stejně jako řada našich kolegů, zcela konsternováni tímto mediálním vyjádřením pana docenta Vymazala. V řadě oblastí hraničí mezi naivní neznalostí a čirými dezinformacemi a nerozumíme tomu, jak je možné, že takový člověk působí jako poradce na ministerstvu zdravotnictví.

Doc. MUDr. Petr Svoboda, CSc., FRCS(T); Mgr. Jakub Tomek, DPhil, Mgr. Markéta Tomková, DPhil

Reakce na rozhovor doc. Tomáše Vymazala pro Deník N

Další články

Other posts